michael corleone : weblog

Někdo by si myslel, že hrát mafii znamená v první fázi hlavně klasické detektivní pátrání po oběti, jejíž karta je často až odpudivě stručná. Ovšem ve světě post-informačním, kde už nevládnou informace, nýbrž schopnost je najít, panuje nade všemi deset tisíc linuxových serverů pánů Brina a Page - neboli Google. Co byla mafiánovi dvacátého století upilovaná dvouhlavňová brokovnice, je mužům nové doby právě tenhle vyhledávač. A stejně jako palné zbraně, i pro Google je dobrý sluha, ale velice, velice nepříjemný pán. Pokud plníte web informacemi o své osobě s tím, že nikoho stejně nezajímají, vy přece nemáte co skrývat a vždycky to nakonec můžete smazat, jste typickými čekateli na otroctví v přicházející éře. A pak rozhodně nemůžete hrát mafii. Má poslední oběť nedělala celý týden nic jiného, než že chodila do školy. Aby ji v rozlehlém komplexu VŠE nikdo nenašel, znepřístupnila svůj rozvrh ostatním uživatelům a návštěvníkům. Google ale její rozvrh viděl dávno předtím, než začal letošní ročník vražedného maratonu. Jednadvacátého února si ho uložil a všem, kdo umí kliknout na kouzelné slůvko "Cached", jej nadále vystavuje na odiv. Proto byla poslední vražda trapně jednoduchá, jen popojet pár zastávek devítkou, počkat před posluchárnou, no znáte to. Antibiotika jsem dneska dojedl, takže můžeme dál táhnout tuhle smutnou káru. A mrtvoly internetového věku nám ji pomohou tlačit.