michael corleone : weblog

Už od léta bylo něco ve vzduchu. Podzim začínal o poznání tepleji a přívětivěji než obvykle, a tentokrát to nesouviselo ani s modrou, ani se zelenou planetou. Začalo bejt prostě znát, že do Prahy přijela emerická čest.

Nemá cenu to tu dlouze rozebírat, už jsme to zmínili. Zatímco zmrzačení korleóni se rok plazili kanálama a hledali si nový cestičky zpátky na výsluní, vládli v Praze pánové ze (eeee… teď si to musim hodit do gůglu…) Solnceva. (Kde to kuafix je?) S jejich proslulým smyslem pro zákonnost, pořádek, prostředí bez korupce, ulice bez děvek, krásný, neobyčejně vkusný zlatý řetězy a pravý nefalšovaný rolexky. Nechci přímo říct, že to tu vypadalo jak v Rusku, ale vypadalo. Evansova femily přivezla do hlavního města s koncem léta jiný mravy. Děvky byly vystřídaný krásnejma společnicema, pozlacený sračičky nahradila uměřenost levisek a módní kšefty Tommyho Hilfigera. Přestalo se dealovat na ulicích, začaly se dodržovat základní pravidla slušnýho podsvětního chování a úplatky šly v podobě velkorysých darů pouze do kapsy starýho Evanse. Zdálo se, že se z Prahy stane druhý Chicago, město, kde svou obchodní značku založil onoho času mladej Vito Corleone. Ještě minulou neděli ukázala Evansova rodina, že s ní od teď už bude třeba počítat - s lehkostí a švihem, bez faulů a stupidního (taky korleoního) hádání se nad pravidlama smázla celou veksláckou konkurenci a vyšvihla se na čelní místo byznysu se všim podvratnym. Takže kdybych si moh jen trochu vybírat, seděl bych dneska doma a štrikoval.

Ale je pondělí. Novej tejden. Už skončil čas tanečků, seznamování, blogování a jinejch vylomenin. Přivstal jsem si a ještě za tmy udělal to, co bylo nezbytný, a moje stará osmatřicítka po tátovi se fakt nevzpouzela. Je mi to moc líto. Vyhrát může jen jeden.